Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 10. 2018

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Přehrát/Zastavit Další

Východ a západ slunce

Slunce vychází:07:14

Slunce zapadá:18:00

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

Motto :

Kdo neví, co se v jeho vlasti

přihodilo než se narodil,

toho považuji za neuvědomělého

chlapce, i kdyby starcem byl.

Ach, jak mnoho máme takových,

kteří nevědí, co se stalo v jejich

obci před jejich narozením!

                                                        Cicero

 

Z HISTORIE NAŠEHO KRAJE

Osídlení našeho kraje v pravěku

     Oblast kolem nynějšího Karlína byla svou výhodnou geografickou polohou přímo předurčena k tomu, aby se zde člověk již od nejstarších dob usazoval. Od severu je chráněna Ždánským lesem, k jihu naopak otevřena, takže klimatické podmínky jsou zde velmi výhodné. Tato skutečnost, spolu s poměrně úrodnou půdou a dostatkem vodních toků, měla podstatný význam pro relativně velkou hustotu pravěkého osídlení, které zde bylo zjištěno. Nejstarší stopy pobytu člověka v našem kraji jsou podle nálezů z doby kamenné.

Osady Schönstrass a Schönhof

     Nejstarší historicky doloženou osadou v našem kraji je Kyjov. Písemné doklady o této osadě jsou z roku 1126. Nejstarší a nejbližší osady v blízkosti naší obce byly osady Schönstrass a Schönhof. Založeny byly v druhé polovině 13. století. Písemný záznam o osadě  Schönstrass je z roku 1292, o osadě  Schönhof z roku 1341. Jde o osady vzniklé v rámci německé kolonizace, jak je patrné z jejich názvů typicky německých.

Osada Schönstrass

      Byla založena na tzv. "Cestě království českého - Via vegus Bohemia". Cesta vedla : Polabí-Praha-Brno-Bučovice-Lovčice-Karlín-Čejč-Hodoní-Senica-Jablonica-Trnava-Budapešť-Jadran a Balkán.

      Osada svým pěkným vzhledem dala podnět vzniku jména-Pěkná cesta.Uvedená písemná zpráva z roku 1292 jedná o prodeji majitelem Budkem čejkovickým templářům. V pozdějších letech měnila osada často majitele. Jednalo se asi o dost velkou osadu, jelikož zde byl dvůr, tvrz a farní kostel. Osada se asi rozprostírala od nynější státní silnice u Trkmanky směrem ke karlínu. Kostel této osady byl v místech zv. "Kosteliska". Zde byl v druhé polovině 19.stol. nalezen klíč od tohoto kostela. Klíč je uložen v muzeu ve Ždánicích. Za česko-uherských válek osada zpustla a v 16. století úplně zanikla. Pozemky připadly do Násedlovic. Osada Schönstrass byla předchůdcem obce Karlína.

Osada  Schönhof

       Podnětem ke vzniku osady Schönhof byl pěkný dvůr, který tu byl postaven. Písemné doložení přítomnosti obce je z roku 1341, kdy majitel Bruno se svou manželkou odkazoval dvůr velehradskému klášteru. Osada Schönhof  i dvůr pak často měnily majitele. Bližší polohu obce určuje místní název "Šanof". Jednalo se pravděpodobně o malou osadu. Ves zpustla ve II. pol. 14. století a brzy úplně zanikla. Pozemky užívali od 15. století lidé z Nenkovic, později z Násedlovic.

Plán Karlína l.p. 1827

Plán Karlína l.p. 1827

 

Z HISTORIE OBCE KARLÍNA

Založení obce

        Obec Karlín, původní název Karlov, nejmladší obec sousedního okresu Ždánského, byla založena v roce 1792 knížetem Aloisem Josefem z Liechtesteinu majitelem Ždánského panství a pojmenována po Karolině, jeho manželce. Původní německý název byl "Charlottenfeld", tj. Kalolinino pole. Lidem používaný název Karlov, byl později pozměněn na název Karlín. Dodnes se však hodně používá původního názvu "Karlov". Někteří historikové (např.dr. Hurt)tvrdí, že název Karlov se vztahoval jen na velkostatek. Kníže z Liechtensteinu založil osadu Karlov, aby získal dostatek pracovních sil pro obdělání půdy, jež patřila ke statku násedlovskému a pro velkou vzdálenost zůstávala neobdělána. Současně dal postavit i dvůr.

       Když dne 30. července 1792 byl sepisován s prvními obyvateli Karlína protokol, byli mezi nimi dva Francouzi, a to Josef a Matouš Lattin, kteří přišli z Čejče. Ostatní osadníci se jmenovali : Bábík, Bažina, Bravenec, Čech, Drobilič, Esterka, Fabiánek, Fojtík, Grmolič, Košulič, Holešinský, Kos, Löfler, Masařík, Novák, Prášek, Procházka, Soldán, Stehlík, Šinogl, Tomenčík, Vachut, Valenta, Vykydal, Zaňát, Zaviačič. Většina z nich přišla z okolních osad.

      Když r. 1808 byly pro Karlín sepisovány první pozemkové knihy, zůstal dvůr v katastru obce Karlínské a obdržel č.1, ale polnosti které mu patřily, zůstaly v katastru násedlovském. Při založení obce bylo postaveno i s dvorem 25 domů, v roce 1819-1841 bylo postaveno dalších 10 domů. V roce 1841 bylo v obci 90 mužů a 96 žen.  Od 1.7. 1852 patřil Karlín pod správní okres Kyjov a soudní okres Ždánice. Od založení byl Karlín přifařen do Šardic. První dítě z Karlína bylo pokřtěno 4. ledna 1793 - Jakub Stodůlka a první oddavky měl 15. ledna 1795 František Stehlík.

      Hřbitov byl v Karlíně založen v roce 1810. Do té doby se pochovávalo v Šardicích. Poslední Karlínský občan pochovaný v Šardicích, byl Václav Esterka ( 29. 5. 1834). Na karlínském hřbitově byla jako první pohřbena 11a půlletá Anna Nováková ( 28. 3. 1810). Celková výměra půdy obce byla 171 ha 66 arů. Z toho obec měla ve vlastnictví 33 ha 52 arů. Neplodné půdy bylo asi 6 ha. V roce 1870, za starostování Jiřho Lamáčka, byl název obce počeštěn z Karlova na Karlín. V roce 1855 byla postavena škola, která měla učebnu pro 40 dětí. Zároveň se stavbou školy byla prováděna stavba kostela. Kdy byl kostel skutečně založen, se nepodařilo zjistit. Vybavení kostela bylo pořízeno z darů občanů. Při založení dvora Karlova byl pořízen zvon, který svolával lidi na robotu. Po zrušení roboty byl zvon přemístěn do kapličky. Zvon pochází z r. 1755. V roce 1910 byl pořízen do kostela druhý zvon nákladem dobrodinců. V roce 1884 byla u školy zřízena školní zahrada a v roce 1885 byl obnoven pod zahradou rybník, kde se měly chovat ryby.

      V roce 1905 sezačala stavět cihelna u cesty vedoucí do Šardic. Výrobu cihel prováděl ve své režiji Jan Trávníček, starosta obce, Pavel Jurás, radní a jan Šofr, správce školy. V roce 1920 si cihelnu pronajal od dřívějších nájemců  František Kos, který když se v roce 1923 ostěhoval do Hodonína, ji přenechal Dominiku Lamáčkovi. V roce 1926 tento přenechal cihelnu Františku Bravencovi. Pro špatný odbyt cihel byla tato v roce 1930 zrušena a budovy rozprodány.

      V roce 1910 bylo provedeno sčítání obyvatelstva a domů. Karlín měl 419 obyvatel včetně dvora Karlova a 80 domů. V roce 1914 se začala připravovat stavba silnice od vesnice směrem ke státní silnici vedoucí do Čejče. V důsledku válečných událostí se neuskutečnila. Znovu se o této začalo jednat až v roce 1919, dále pak v roce 1923. Teprve v roce 1927 bylo započato se stavbou, přičemž náklady na stavbu činily 160tis. Kčs.

      Okupace naší vlasti 15. 3. 1939 německým vojskem zapůsobila na občany naší vesnice zdrcujícím dojmem. Obec v průběhu fromty velmi utrpěla. Vyhořelo celkem 19 domů, 3 byly těžce poškozeny a 56 domů bylo zasaženo dělovou palbou. O naši vesnici se bojovalo celou neděli 15. dubna a teprve v pondělí večer 16. dubna ve 22 hodin vnikly do dolní části vesnice první jednotky Rudé armády. Celá obec byla osvobozena až 17. dubna v 9 hodin. V okolí obce a v obci padlo 77 příslušníků Rudé armády, kteří byli pohřbeni ve školní zahradě. V únoru 1946 byli exhumováni a převezeni na hřbitov do Brna. Ztráty Němců byly veliké. Počet padlých se nedal zjistit. Za bojů o naši obec byli zabiti : František Drábek, Pavel Malý, Anežka Žáková a Alfons Pochylý mladší.