Folklór a tradice
Lidový kroj
Naše obec je součástí malebného kraje - Moravského slovácka, kde lidová kultura je stále živá. Patří k ní i tradiční lidový kroj, který patří mezi kroje jihokyjovské. Stejný kroj se nosí v Hovoranech, Čejči, Šardicích a Terezíně. Všechny generace ho oblékají s láskou k domovu a úctou k odkazu svých předků převážně při lidových, církecních a společenských slavnostech.
Sváteční kroj ženský
Sváteční kroj je velmi pestrý, bohatý a krásně vyšívaný. Však jeho oblékání dá mnoho času a trpělivosti. Popis kroje je postupem oblékání kroje, tedy od obuvi. Na nohou se nosí černé hladké punčochy a na nich vysoké boty pod kolena, holínky dokola vrapené, v dolní části vyšité s úzkým podpatkem. Kolem pasu se uvazuje několik spodních sukní ( zpravidla 4 - 6 ) z bílého plátna, dolní kraje lemované vyšíváním - plátěnou krajkou, na tvrdo naškrobené a nařádkované. Jako vrchní sukně se uvazuje červená, tzv. „pávka“ s vyšívanými kvítky ve vodorovných řadách jako v celém kyjovském regionu. Spodní okraj sukně je lemován zeleným kartáčkem. K této červené sukni se uváže zástěra s černého bavlněného klotu bohatě barevně vyšívaná a zdobená flitry. Zástěra je dokola lemovaná bílou krajkou z vyšívaného tylu, na tvrdo škrobená. Ke svátečnímu kroji se oblékají dvoje rukávce - spodní škrobené, vrchní, molové vyšívané. Přes rukávce je oblečená kurdulka pestře zdobená korálky, v jednom místě zapnutá na háček. Aby sa skryly šňůrky na límcích sukní, ovíjí se kolem pasu stuha 10 - 11cm široká. Tato stuha zvaná opasek se neváže, pouze se omotává a přišpendlí tak, aby oba konce volně splývaly šikmo vzadu na sukni. Na krk se uvazují dva doplňky : vzadu obojek a vpředu šňůrky pod krk. Obojek je obdélníkového tvaru, bíle vyšívaný na bílém etamínu, lemovaný krajkou. Šňůrky pod krk jsou rovněž bílé vyšívané uvázané na mašli. Ozdobu a oblečení hlavy tvoří bílý plátěný čepec s přišitou ručně malovanou pentličkou s několika řadami skleněních perel, vpředu zdobený krajkou. Na něj se uvazuje turecký šátek do tvaru na rožky, červený i černý, hladký i se vzorkem.
Tento kroj nosí děvčata na hody, do hodového průvodu, do kostela a na slavnosti. Je sám o sobě nádherný, bohatě zdobený a drahý.
Sváteční kroj mužský
Jeho základem jsou červené nohavice, modře šňůrované, barevně vyšívané. Přesto, že jsou poměrně přiléhavé, nebrání rozsáhlému pohybu, což umožňuje jejich důmyslný střih. Doplňkem krytého zapínání vpředu je bohatě vyšívaný bílý šátek. Úzký řemen v pase je dlouhý téměř dva metry, po obvodu navlečen, zbylá část otočená kolem pasu je pobíjena mosaznými cvoky. Dole jsou nohavice zastrčeny do vysokých bot, které jsou černé jednoduché, hladké bez výšivek. Košile bílá plátěná s širokými rukávy z mušelínu, bohatě vyšívané až k loktům. Tato košile se pod krkem zapíná a na ni se pod límeček z plátěné krajky uvazuje na mašličku šátek z růžového brokátu s třásněmi. Přes košili se obléká kordula, která je na zadních čtyřech dílech barevně vyšívaná a kolem dokola zdobená. Kordula nemá zapínání, spíná se ve předu 11 cm širokou vyšívanou pentlí, která sahá až pod kolena.
V současné době je pořízení takového kroje velmi nákladnou finanční záležitostí. Zřídka je pořizován nový, spíše se dědí z generace na generaci. Příprava slavnostního kroje je velmi náročná záležitost. Jeho pečlivé přípravě se věnují především babičky a prababičky ale i šikovné maminky.
Vdané ženy ve svátečním
Samostatnou kapitolou je stejnokroj - tzv. šaty. Je to komplet sukně a jupky ze stejného materiálu, což je živůtek s úzkými rukávy. K tomu se na hlavě nosí bílá šatka na čepci, uvázaná pod krkem a bílá canglová vyšívaná zástěra - tzv. kocúrák. Tato varianta oblečení, byť sváteční, se vyvinula z pracovního oděvu.